<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><!-- generator="wordpress.com" -->
<rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	>

<channel>
	<title>गुजराती &amp;laquo; WordPress.com Tag Feed</title>
	<link>http://wordpress.com/tag/गुजराती/</link>
	<description>Feed of posts on WordPress.com tagged "गुजराती"</description>
	<pubDate>Mon, 13 Oct 2008 15:02:08 +0000</pubDate>

	<generator>http://wordpress.com/tags/</generator>
	<language>en</language>

<item>
<title><![CDATA[Open Source Education in Public Funded Universities in India]]></title>
<link>http://oslucknow.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</link>
<pubDate>Wed, 26 Mar 2008 13:37:08 +0000</pubDate>
<dc:creator>oskanpur</dc:creator>
<guid>http://oslucknow.hi.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</guid>
<description><![CDATA[भारतीय लाइनक्स उबुँटू शिक्षा - खुला सो]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>भारतीय <a title="अपने कम्प्यूटर के लिए आाधुनिक व मुफ्त लाइनक्स उबुँटू डाउन लोड करें" href="http://www.ubuntu.com/getubuntu/download" target="_blank">लाइनक्स उबुँटू शिक्षा</a> - खुला सोर्स कोड - भारत मे सार्वजनिक विग्यान व तकनीकी शिक्षा के आयाम</p>
<p>व्यक्तिगत ग्यान से सामाजिक सम्पन्नता व सक्रीयता की अोर कैसे बढ़े ?</p>
<div class="snap_preview">दक्षिण अफ्रीका में लाइनक्स उबुँटू का अत्याधुनिक व प्रमाणित पाठ्यक्रम - <a title="Obsidian - Certified Linux Ubuntu Training in South Africa" href="http://www.obsidian.co.za/">ओब्सीडियन द्वारा</a> -</div>
<div class="snap_preview"><a title="Ubuntu Linux certified professional training course" href="http://www.ubuntu.com/news/obsidian-linux-training-south-africa" target="_blank">http://www.ubuntu.com/news/obsidian-linux-training-south-africa</a></div>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[Open Source Education in Public Funded Universities in India]]></title>
<link>http://ubuntukanpur.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</link>
<pubDate>Wed, 26 Mar 2008 13:35:49 +0000</pubDate>
<dc:creator>oskanpur</dc:creator>
<guid>http://ubuntukanpur.hi.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</guid>
<description><![CDATA[भारतीय लाइनक्स उबुँटू शिक्षा - खुला सो]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>भारतीय लाइनक्स उबुँटू शिक्षा - खुला सोर्स कोड - भारत मे सार्वजनिक विग्यान व तकनीकी शिक्षा के आयाम</p>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[Open Source Education in Public Funded Universities in India]]></title>
<link>http://oskanpur.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</link>
<pubDate>Wed, 26 Mar 2008 13:33:04 +0000</pubDate>
<dc:creator>oskanpur</dc:creator>
<guid>http://oskanpur.hi.wordpress.com/2008/03/26/open-source-education-in-public-funded-universities-in-india/</guid>
<description><![CDATA[खुला सोर्स कोड - भारत मे सार्वजनिक विग]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>खुला सोर्स कोड - भारत मे सार्वजनिक विग्यान व तकनीकी शिक्षा के आयाम :</p>
<div class="snap_preview">दक्षिण अफ्रीका में लाइनक्स उबुँटू का अत्याधुनिक व प्रमाणित पाठ्यक्रम - <a title="Obsidian - Certified Linux Ubuntu Training in South Africa" href="http://www.obsidian.co.za/">ओब्सीडियन द्वारा</a> -
</div>
<div class="snap_preview"><a title="Ubuntu Linux certified professional training course" href="http://www.ubuntu.com/news/obsidian-linux-training-south-africa" target="_blank">http://www.ubuntu.com/news/obsidian-linux-training-south-africa</a></div>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[Are you IT literate ? Then which Internet browser do you USE ?]]></title>
<link>http://oslucknow.wordpress.com/?p=19</link>
<pubDate>Tue, 05 Feb 2008 10:42:04 +0000</pubDate>
<dc:creator>oskanpur</dc:creator>
<guid>http://oslucknow.hi.wordpress.com/2008/02/05/are-you-it-literate-then-which-internet-browser-do-you-use/</guid>
<description><![CDATA[क्या आप अपने को आई टी शिक्षित मान चुके ]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>क्या आप अपने को आई टी शिक्षित मान चुके हैं ? तो बताएँ आप कौन सा <a href="http://www.mozilla-europe.org/en/products/firefox/" title="इन्टरनेट ब्राउज़र" target="_blank">इन्टरनेट ब्राउज़र</a> प्रयोग करते हैं ? कौन सा औपरेटिंग सिस्टम प्रयोग करते हैं व दूसरों को प्रयोग करने की सलाह देते हैं ?</p>
<p>Are you IT Literate ? Then which Internet Browser do you USE ?<br />
If you consider yourself very Information Technology literate, you must have already done some research on browsers and which browsers are SAFE and Healthy for you and for your information.<br />
To get a comparative analysis of current browsers - and some analysis of the technology used in these browsers - you may be interested in the views of some people who regularly and routinely use Internet browsers for a major part of their working day and for a major part of their professional lives to access various government documents.<br />
<a href="http://browsehappy.com/people/">http://browsehappy.com/people/</a></p>
<p>It always pays to do some research, on your own, with an open mind, on Browsers, Toolbars, virus / spyware software - before you feel you are safe when browsing online on the Internet.<br />
Then only you can consider yourself IT literate, if not a IT technical geek, is it not ?</p>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[श्री सर्वोत्तम जी - गुजराती धौल]]></title>
<link>http://pushtimarg.wordpress.com/2007/11/24/sarvottam-ji-dhaul/</link>
<pubDate>Sat, 24 Nov 2007 13:33:02 +0000</pubDate>
<dc:creator>pushtimarg</dc:creator>
<guid>http://pushtimarg.hi.wordpress.com/2007/11/24/sarvottam-ji-dhaul/</guid>
<description><![CDATA[भले प्रकट्या श्री वल्लभदेव, श्री पुरु]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p>भले प्रकट्या श्री वल्लभदेव, श्री पुरुषोत्तम भूतल फरी जी।<br />
नही प्राकृत धर्मनो लेश, अप्राकृत निज वपु धरी जी॥१॥</p>
<p>करे निगम निरूपण एम ते साकारनी स्तुति करी जी।<br />
महा कलिकालदिक दोष, पंडित नी दृष्टि तिमीर भरी जी॥२॥</p>
<p>महिमा नव जाणे जेह, ते कहिये खरा सुर अरि जी।<br />
वहाले दया करी मुख रूप, निज लीला प्रकट करी जी॥३॥</p>
<p>जेनी वाणी अति दुर्बोध, थाय सुबोध जेणे करी जी।<br />
जेना अष्टोत्तर शत नाम, ते कहिये महा अघ हरी जी॥४॥</p>
<p>जेना ऋषिवर अग्निकुमार, जगती छंद नामे धरी जी।<br />
श्री कृष्ण कमल मुख देव, बीज दृष्टी करुणा भरी जी॥५॥</p>
<p>जेनी भक्तिमां अंतराय, ते नाशनुं प्रयिजन सही जी।<br />
आपे अधरामृतनी सिद्धि, ते मध्ये निश्चय करी जी॥६॥</p>
<p>ढाल</p>
<p>वहालो आनंद परमानंद कहेवाय, श्री कृष्ण कमल मुख कृपानिधि थाय॥७॥</p>
<p>वहालो दैवी उद्धारण प्रयत्न उपाय, जेना स्मरण मात्रथी आरती थाय ॥८॥</p>
<p>श्री भागवत गूढार्थ प्रकटाय, साकार ब्रह्मनो वाद स्थपाय॥९॥</p>
<p>वेद पारंग चौदह भुवन कहेवाय, मायावाद निराकृत सहु मली गाय॥१०॥</p>
<p>सर्व वादी निरास कीधा ते लखाय, भक्ति मार्ग सरस कमल विकसाय॥११॥</p>
<p>स्त्री शूद्रादिकने उद्धारवा समर्थ, जेना साधन बलथी न थाये अनर्थ॥१२॥</p>
<p>अंगीकार मात्रथी सर्व स्वकीये, कीधा श्रीगोपीजन पतिने प्रिये॥१३॥</p>
<p>अंगीकार करे मर्यादा अनुसार , महा करुणावंत समर्थ अपार॥१४॥</p>
<p>वहालो अदेय दान देवाने चतुर , महा उदार चरित्र करे बहुपुर॥१५॥</p>
<p>लीला देखाडी प्राकृतनी जेह , ते विषे मोह्या सुर रिपु तेह॥१६॥</p>
<p>वैश्वानर श्री वल्लभ छे नाम , वहालो सुन्दर रूप स्वजन हित काम॥१७॥</p>
<p>कृष्ण भक्ति करे जन शिक्षा काज, आपे अखिल इष्ट श्री वल्लभराज॥१८॥</p>
<p>सर्व लक्षण थी सम्पन्न विवेक, श्री कृष्ण ज्ञा्नदाता गुरु एक॥१९॥</p>
<p>पोताना आनंद थकी बहु पुष्ट, एना कमल पत्र सा नेत्र संतुष्ट॥२०॥</p>
<p>कृपा दृष्टि नो वृष्टि थी हरख्या मन, ते दास दासी प्रिय पतिने अनन्य॥२१॥</p>
<p>रोष दृष्टि करे भक्ति शत्रु प्रजाल,  भक्त सेवंता सुख सेवा रसाल॥२२॥</p>
<p>एमनी भक्तो बिना नही सेवा साध्य, ते कारण थी कहिए दुराराध्य॥२३॥</p>
<p>जेना चरण सरोज दुर्लभ दरशाय, तेना उग्र प्रताप त्रैलोकमा कहेवाय॥२४॥</p>
<p>वचनामृत करी पूर्या सेवकना अर्थ, श्री भागवत अमृत मथन समर्थ॥२५॥</p>
<p>तेनो सार कहीए ब्रज सुंदरी नो भाव, ते परिपूर्ण छे देह भराव॥२६॥</p>
<p>सान्निध्य मात्र करे कृष्ण प्रेम, भक्ति मुक्ति देवानु एहने नेम॥२७॥</p>
<p>एक रासलीलामां तेमनुं तान, प्रभु कृपा करी ने करे कथानुं दान॥२८॥</p>
<p>वहालो विरहना अनुभवने हित काज, सर्व त्याग जणाव्यो श्री वल्लभराज॥२९॥</p>
<p>उपदेश कर्यो भक्तोमार्ग आचार, लोकमाहे जणाव्यो कर्ममार्ग प्रचार॥३०॥</p>
<p>वेद शास्त्र कह्यां यज्ञादिक दान, तेनु फल मर्यादा भक्ति निदान॥३१॥</p>
<p>प्रभु पूर्णनंद छे पूरण काम, सरस्वति ना पति देव ईश अभिराम ॥३२॥</p>
<p>वहाले सहस्त्र कह्यां पुरुषोत्तम नाम, निजजननो आश्रयनुं छे धाम॥३३॥</p>
<p>भक्तिमार्गनी रीत करवा उपदेश, बहु ग्रंथ करीने टाल्यो संशयनो लेश॥३४॥</p>
<p>जेने पामवाने छोड्या प्राणथी प्रिये, एवा भक्त समाज बिराजे श्रीये॥३५॥</p>
<p>आप साधन करे निज दासने काज, एवा समर्थ श्री वल्लभ महाराज॥३६॥</p>
<p>करवा भक्ति प्रचार भूतल माही, वंश कीधा पिता थईने ग्रही बांही॥३७॥</p>
<p>सर्व सामर्थ्य धर्युं पोताने वंश, गर्व दूर करी टाल्यो संशय नो अंश॥३८॥</p>
<p>प्रभु पतिव्रताना पति साक्षात, करे परलोक दान विख्यात॥३९॥</p>
<p>जेना अंतःकरण छे गूढ अपार, अंगीकृतने जणाव्यो मननो विचार॥४०॥</p>
<p>उपासनादिक मारग जे अन्य, तेनो मोह टाली ने कीधा सेवक अनन्य॥४१॥</p>
<p>कर्यो निश्चय जे भक्ति सर्वथी विशेष, कीधो शरण मार्गनो जुदो उपदेश॥४२॥</p>
<p>श्री कृष्णना मननी जाणे वात, लीला कुंज बिहारी परिपूरण गात॥४३॥</p>
<p>कथारस मग्न सद छे चित्त , विसर्यु सौ ते थकी बीजूं वित्त॥४४॥</p>
<p>प्रिय छे घणुं व्रज ने व्रज नो वास, करे पुष्टिलीला एकांत विलास॥४५॥</p>
<p>करे भक्त इच्छा परिपूरण दान, नही निज लीला नु कोई ने ज्ञान॥४६॥</p>
<p>अति मोहित जेनुं शील घणों, नहि लोक विषे आसक्ति अणुं॥४७॥</p>
<p>निज भक्त विषे आसक्ति छे एक, प्रभु पावन कीधा पतित अनेक॥४८॥</p>
<p>जे करे पोताना गुणनुं गान, तेना हृदय कमल रहेवानु स्थान ॥४९॥</p>
<p>निज यशरूपी अमृत लहरि, तेथी भीजवी सर्व रस वासना हरी॥५०॥</p>
<p>प्रभु पोते सर्व थकी छे पर, न करे तुल्यता कोई अवर॥५१॥</p>
<p>लीलारस अमृत तरंग बहु, भीज्व्या छे भक्त शरीर सहु ॥५२॥</p>
<p>रुचि आपे गिरि गोवर्धन वास, ते लीला मां छे अतिशय उल्लास॥५३॥</p>
<p>करे यज्ञ भोग ने यज्ञ कर्म, आपे अर्थ कामने मोक्ष धर्म॥५४॥</p>
<p>प्रभु सत्य वचन छे त्रिगुणातीत, नीति चतुराई छे अति अगणित॥५५॥</p>
<p>करवा पोतानी कीर्ति प्रकाश, कर्युं व्याससूत्रनुं नूतन भाष्य॥५६॥</p>
<p>अति तुच्छ तुल जे मायावाद, करि भस्माग्नि स्थाप्यो ब्रह्मवाद॥५७॥</p>
<p>अप्राकृत भूषणनी अति कांति, हसतां मुख शोभे छे बहु भांति॥५८॥</p>
<p>प्रभु त्रण लोकना भूषणसार, प्रकट्या धरणी नुं भाग्य अपार॥५९॥</p>
<p>प्रभु सुंदरता छे अतिरी अनूप, केम वर्णन करी सकूं ए स्वरूप॥६०॥</p>
<p>सौ मांगे छे पोताना जन, चरणारविंद नी रज जे धन॥६१॥</p>
<p>ए कह्या एकसोने आठे नाम, श्री वल्लभ आनंदनुं छे धाम ॥६२॥</p>
<p>&#124;&#124;वलण &#124;&#124;</p>
<p>जे कोई श्रद्धा करी नित्य गाय रे, तेनु मन पहेलुं स्थिर थाय रे ॥६३॥</p>
<p>अधरामृतनी सिद्धि पामे रे, तेमा संशय नु नही नाम रे॥६४॥</p>
<p>ए पाम्या बिना मोक्ष छे हीन रे, तेना फलमां मुक्ति छे लीन रे॥६५॥</p>
<p>तेथी सर्वोत्तम जप करवो रे, श्री कृष्ण रसे मन भरवो रे॥६६॥</p>
<p>श्री विट्ठल उच्चरित ए नाम रे, जे कोई गाये पूरे तेना काम रे॥६७॥</p>
<p>तेनो जन्म सफल करी लेखे रे,  ते श्री व्रजभूषणजीना सुख देखे रे॥६८॥</p>
<p>श्री सर्वोत्तम स्तोत्र मूल रूप में (संस्कृत) <a href="http://pushtimarg.wordpress.com/2006/09/25/shree_sarvottamji/" target="_blank">यहाँ </a>पढें।</p>
]]></content:encoded>
</item>
<item>
<title><![CDATA[न कोई कोड चाहिये न स्क्रिप्ट, टूलबार पर क्लिक करें और लिपि बदल जायेगी]]></title>
<link>http://hinditoolbar.wordpress.com/2007/10/11/one-click-transliteration/</link>
<pubDate>Thu, 11 Oct 2007 09:28:36 +0000</pubDate>
<dc:creator>जगदीश भाटिया</dc:creator>
<guid>http://hinditoolbar.hi.wordpress.com/2007/10/11/one-click-transliteration/</guid>
<description><![CDATA[क्या आप पंजाबी, गुजराती, उर्दू, तेलुगू, ]]></description>
<content:encoded><![CDATA[<p><font size="3">क्या आप पंजाबी, गुजराती, उर्दू, तेलुगू, उड़िया, तमिल, मलयालम या कन्नड़ समझते हैं पर पढ़ नहीं सकते?</font><font size="3">क्या आप इन भाषाओं के चिट्ठे पढ़ना चाहते हैं पर क्या करें चिट्ठाकार के भोमियो कोड ही नहीं लगा रखा?</p>
<p>आप अपने चिट्ठे को दूसरी लिपियों में पाठकों को पढ़वाना चाहते हैं पर जानते नहीं कि भोमियो कोड कैसे बनायें या लगायें?</p>
<p>क्या आप देखना और पढ़ना चाहते हैं कि उर्दू या अन्य भाषाओं के चिट्ठों, समाचार पोर्टल्स और साईट्स पर क्या क्या क्या लिखा जा रहा है?</p>
<p>यह सब तथा और भी बहुत कुछ अब संभव होगा हिंदी टूलबार पिटारा पर लगे भोमियो के लिप्यांतर बटन से, जिससे आप किसी भी साईट की लिपि बदल कर पढ़ सकेंगे। टूलबार के टूल मिनू में ’लिपि बदल कर पढ़ें’ ऑप्शन पर क्लिक करके आप जिस पृष्ठ पर होंगे उसी पृष्ठ की लिपि बदल सकेंगे, बस एक क्लिक से। इस तरीके से आप अपने चिट्ठे के लिये भी भोमियो कोड बना सकते हैं।</p>
<p>अपने चिट्ठे पर जायें और टूलबार पर लिप्यांतर के सभी ऑप्शन्स पर क्लिक करें। ब्राउजर में जो भी URL खुलेगा, वह उस लिपि के लिये आपके चिट्ठे का लिंक होगा।</p>
<p>तो है ना यह सब बहुत आसान?</p>
<p>टूलबार के मिनू में भी कई परिवर्तन किये गये हैं उसके बारे में अगले पोस्ट में।</p>
<p>लिप्यांतर के क्या क्या फायदे हैं उनके बारे में यहां भी पढ़ें</p>
<h5><a href="http://aaina2.wordpress.com/2007/10/10/one-click-translitration/">किसी भी साईट का लिप्यांतर होगा एक क्लिक से</a></h5>
<p><a href="http://aaina2.wordpress.com/2007/10/06/adsense-in-hindi-blogs/">आप को पाठक और डॉलर दोनो मिल सकते हैं इससे </a></p>
<p><a href="http://raviratlami.blogspot.com/2007/10/blog-post_06.html">ट्रांसलिट्रेशन का प्रतिच्छेदन....</a></p>
<p><a href="http://epandit.blogspot.com/2007/10/hindi-in-guana-but-devanagari-lost.html">गुयाना में हिन्दी है पर देवनागरी गुम</a></p>
<p></font></p>
]]></content:encoded>
</item>

</channel>
</rss>
